Jeden z prvních velkých zážitků a setkání s místní kulturou, poté co jsme se před lety přestěhovali, byla oslava příjezdu Mikuláše do Amsterdamu. Svatý Mikuláš - v holandštině Sinterklaas - oblíbený u dětí i dospělých je i hlavní patron města Amsterdam a není divu, vždyť jde o ochránce námořníků, obchodníků a dokonce i prostitutek.
Ze starých záznamů vyplývá, že novodobým velkolepým oslavám předcházelo několik staletí drobných slavností určených hlavně pro chudé děti. Ani protestanská reformace nedokázala oblibu křesťanského světce docela potlačit, ale až v 19. století se průběh svátečních dnů ustálil a začal se podobat těm dnešním.
Holandským dětem se vypráví legenda o hodném biskupovi s bílými vousy i vlasy, který po celý rok žije ve velkém domě ve Španělsku a se svou parní lodí vyráží na přelomu října a listopadu do Holandska. Loď má naloženou dárky a doprovází ho spousta pomocníků tzv. Zwarte Pieten/Černých Petrů. Do Amsterdamu připlouvá každý rok první neděli po 11. listopadu a jeho plavbu sledují ze břehu i z lodiček tisíce lidí (celkový odhad je asi 350 000!). U budovy námořního muzea z parníku i se svým doprovodem vystoupí a je uvítán starostou Amsterdamu. Poté přesedne na bílého koně, jehož jméno je Amerigo a projíždí centrem až na hlavní náměstí Dam. Po ulicích kolem něj pobíhají Černí Petři, rozdávají mezi přihlížející drobné sladkosti, žertují a vybírají od dětí kreslené obrázky a dopisy pro Mikuláše.
Od chvíle, kdy je Sinterklaas ve městě, nechávají děti vždy před spaním u domovních dveří nebo tradičněji u krbu jednu svou botu, do které uloží dárek pro Mikuláše a pro jeho koně - mrkvičku, nebo jablíčko a sklenici s vodou. Ráno najdou v botě drobný dárek, většinou sladkost - čokoládové písmeno, marcipánové pečivo a perníčkové sušenky "kruidnoten" - těch se každý rok v Nizozemsku prodá a sní 7 miliard! Celé mikulášské slavení vrcholí 5. prosince, Sinterklaas nechává tento večer za dveřmi velký pytel plný dárků. Ke každému patří i básnička vypovídající něco o člověku, pro něhož je balíček určený. Nejdřív je nutné přečíst nahlas veršíky a až pak se může překvapení rozbalovat. Autor dárku i textu zůstává většinou anonymní. Jde totiž často o velmi přesnou, trefnou a otevřenou reflexi povahy obdarovaného nebo událostí uplynulého roku.
Po celou dobu pobytu v Nizozemsku navštěvuje Mikuláš děti ve školách, na náměstích, v nemocnicích a účastní se celé řady společenských akcí. Jeho příjezd i program komentuje a vysílá nizozemská televize, rozhovory místních se točí kolem tradičních oslav, vymýšlí se dárky i jejich kreativní zabalení. Lidé se baví při skládání básniček a dlouhé listopadové večery ubíhají v dobré náladě. Vše končí šestého prosince, kdy se Mikuláš vydá na cestu domů do Španělska. Zajímavé je, že na Vánoce se už v Nizozemsku dárky nedávají, rodiny se schází u dobrého jídla, povídají si, hrají hry, ale všechny dárečky už byly předány 5. prosince večer.
Pomocníci Mikuláše Černí Petři jsou v posledních letech tématem ostrých diskusí o rasismu. Připomínají koloniální minulost země, obchod s otroky a oblibu černošských sluhů. Myslím, že je všude vidět snaha reflektovat tyto oprávněné výtky a změnit oblečení Petrů a jejich obličeje jen náznakem zamazat - vždyť se musí s dárečky protáhnout do domů skrz spoustu komínů plných sazí.
Tak co na tohle říkáte moji milí čtenáři? Pár kroků na Sever a téměř všechno je jinak a i proto je tak báječné, osvěžující a ozdravující cestovat! Vyražte i vy za poznáním! Dokonce i v zimě je co objevovat!
Aktuální informace o programu oslav najdete tady: http://www.sintinamsterdam.nl/