Rembrandt Harmenszoon van Rijn je jednou z nejvýraznějších postav celosvětového malířství. Svou tvorbou i životním stylem významně přispěl k lesku holandského zlatého věku v 17. století.
Narodil se v Leidenu 15. července 1606 do mlynářské rodiny jako deváté dítě. Brzy se ukázalo, že nejmladší syn je velmi nadaný, a dostal tak příležitost studovat. Učil se u místních malířů a stal se ve svém okolí poměrně slavným, i když velmi mladým umělcem. V pětadvaceti letech odešel z Leidenu natrvalo do Amsterdamu, kde se usadil v rodině obchodníka s obrazy Hendricka van Uylenburga. Založil malířskou školu, naučil se prodávat i nakupovat obrazy, ale zejména získal své první velké zakázky jako malíř. Jak rostl jeho věhlas a bohatství, tak rostlo i Rembrandtovo sebevědomí a co vydělal, dokázal velmi rychle utratit. Ctižádostivého umělce v jeho velkých cílech a snech začala podporovat i jeho milovaná žena Saskia, velmi bohatá neteř Uylenburgů, s níž se Rembrandt oženil v roce 1634. Saskiino věno jim umožnilo koupit si dům v centru židovské čtvrti. Díky Saskiinu původu dostal Rembrandt příležitost stýkat se s nejbohatšími lidmi ve městě. Našel si přátele i mezi intelektuály a židovskými učenci. V té době ale bylo neslýchané, aby malíř žil takto rozmařilým a nezávislým způsobem, a Rembrandt se tak stal terčem pomluv.
Rembrandtova dílna byla v této době zahrnuta významnými zakázkami, úspěchy začínali mít i jeho žáci. Jediné, co kalilo umělcovo štěstí, bylo úmrtí jeho tří dětí krátce po narození. Hlubokou ránou pak byla smrt Saskie rok po narození jejich čtvrtého dítětě syna Tita. Rembrandt poté, co ovdověl, začal žít nespoutaným a divokým způsobem. Nakupoval umělecká díla i artefakty do svých sbírek za přemrštěné ceny a uzavřel se do svého vnitřního světa. Navázal milenecký vztah s chůvou syna Tita. S Geertje Dircks žil sedm let a jejich poměr skončil veřejným skandálem, vzájemným obviňováním a dokonce soudem. Se svou další milenkou Hendrickje Stoffels měl Rembrandt dokonce dceru Cornelii. Nemanželský vztah a narození dítěte zrychlilo Rembrandtův pád na úplné dno společenského žebříčku. V aukci přišel o dům, musel prodat svou sbírku obrazů a přestěhoval se do chudinské čtvrti Jordaan. O jeho finance se začala starat Hendrickje a jeho syn Titus. Paradoxně mu všechny tyto události uvolnily ruce a získal tak daleko větší svobodu. Nebyl už nucený společensky se jakkoliv přizpůsobovat, nemaloval už prakticky vůbec na zakázky a svůj umělecky vyzrálý a jedinečný projev nasměroval k hlubokým tématům, která si sám vybíral. Jeho pozdní tvorba patří k tomu nejlepšímu, co bylo kdy namalováno. Umírá 4. října 1669 rok po smrti svého syna Tita, uprostřed práce, osobně zlomený ze všech ztrát milovných osob, ale umělecky na vrcholu. Byl pohřben v nedalekém Westerkerku v hromadném chudinském hrobě.
Rembrandt byl uznávaným, byť kontroverzním umělcem již za svého života a dodnes patří jeho díla mezi skvosty, které zaujmou snad každého diváka. Síla jeho tvorby tkví zejména v technice šerosvitu, kterou dovedl téměř k dokonalosti. Jeho postavy se vynořují ze tmy a prozářené části maleb až neskutečně vtahují mysl i pozornost. Rembrandt se nebál zobrazovat portrétované osoby takové, jaké jsou, a vždy se snažil ve výrazu obličeje zdůraznit jedinečnou osobnost i její charakteristické rysy. Genialita tohoto mistra je ohromující a při zkoumání jeho díla doslova cítíte, že tento prostopášný a svéhlavý muž stojí za vašimi zády a šeptá Vám do ucha všechny ty starodávné příběhy.
Teď přijměte, prosím, pozvání na procházku po dnešním Amsterdamu v Rembrandtových stopách. Začneme v domě, kde náš umělec strávil nejštastnější dny svého života, bydlel zde v letech 1639 – 1658. Rembrandthuis otevřený pro veřejnost od roku 1911 stojí v centru bývalé židovské čtvrti na ulici Jodenbreestraat a dnes je v něm shromážděna sbírka malířových grafik. Díky dochovanému podrobnému soupisu majetku prodaného roku 1658 v nucené aukci je nyní dům zařízen co nejvěrněji původní podobě ze 17. století.
Pár kroků z Jodenbreestraat na malém náměstíčku najdete kostel Zuiderkerk, kde byly pokřtěné tři Rembrandtovi děti.
V okolních uličkách židovské čtvrti se Rembrandt často procházel a sbíral náměty na své obrazy. Zajímal se hlavně o starce posedávající všude kolem. Byl doslova posedlý kreslením portrétů starých lidí. Byl přesvědčený, že se v jejich výrazech odráží celý život, a to ho samozřejmě velmi přitahovalo. Často chodil také na náměstí Nieuwmarkt. Dominantní původní brána sv. Antonína a dnes budova nesoucí jméno Waag byla sídlem cechu chirurgů. Lékaři zde pořádali veřejné pitvy, kterých se i Rembrandt rád účastnil a namaloval pro cech nádherný obraz „Hodina anatomie doktora Tulpa“. V nedalekém nejstarším amsterdamském kostele Oude Kerk se odehrála svatba Rembrandta se Saskií, která je zde i pohřbená. Turisticky lákavá je značně romantizující socha velkého mistra na náměstí Rembrandtplein.
Ze středověké části města se nyní přeneseme do malebné čvrti Jordaan, kde Rembrandt žil s Hendrickje, jejich dcerou Cornelií a se synem Titem poté, co jim byl v exekuci zabaven dům na Jodenbreestraat. Usídlili se na ulici Rozengracht 184, kde Rembrandt vytvořil svá nejkrásnější díla a kde roku 1669 také zemřel, načež byl pohřben v blízkém Westerkerku. V tomto prostém protestantském kostele můžeme naši procházku ukončit.
A nebojte se, nezapoměla jsem na důležité místo, kterým je největší holandské muzeum Rijksmuseum. Zde najdete mimo jiné asi nejslavnější Rembrandtův obraz „Noční hlídka“.
Napište mi bez obav, pokud budete mít zájem o další informace. Velmi ráda pro vás také připravím prohlídku míst, která jsou spojená s tímto jedinečným umělcem.